Chlupatý horor

Chlupatý horor

Nevíte, co to je? Tak já vám to povím. Je to člen naší rodiny, psí kamarád plemene briard. Pořídili jsme si ho na jaře roku 2005 a roztomiloučkou tříměsíční živou hračkou jsme byli okouzleni.

Ode dne, kdy k nám přišel, se život naší rodiny změnil. Sice ze začátku to byla velmi příjemná změna, mít doma tak zábavného člena rodiny, jenže to jsme ještě nevěděli, co nás čeká.

První týden začal tím, že přes den si nikdo z nás nemohl ani odpočinout, bylo požehnáním, když si malý rošťák lehl a půl hodinky spal. A když zrovna nespal a nedělala obvyklé rošťačiny (ožírání a ožužlávání všech věcí, oblečení, bot i papučí), tak vytvářel loužičky všude, kde se dalo, hlavně v mém pokoji. Smrdutý a zničený koberec jsme museli vyhodit a vyměnit za plovoucí podlahu. Po hrozných a vyčerpávajících bojích pro obě strany se nakonec naučil chodit na dvůr a povinnost drhnutí, dezinfekce, sušení a vysávání se alespoň změnila v příjemnější činnost – splachování dvora.

O tři měsíce později nastal další problém, kožíšek rostl, houstl a huňatěl a nastal opravdový horor – česání. Vždy, když jsem ho začala česat, situace se změnila v menší rvačku o to, kdo zvítězí a získá si tak rozhodující slovo. Výsledek byl vždy stejný; 1:0 pro chlupáče.

„Musíme na to jít jinak“, řekli jsme si, a začali inovovat. Do tlamy dostal buvolí kost, kterou jsme mu v podstatě tlamu zacpali, nohy drželi mamka s taťkou a já jsem se snažila česat. Než se vzpamatoval z leknutí, trvalo asi dvě minuty, pak vyskočil na všechny čtyři, srovnal v tlamě ulovenou kořist a hrdě se vztyčenou hlavou odcházel do bezpečí.

Rada našeho chovatele zněla: „Jak řekl velký Lenin – česat, česat, česat“, což se opravdu lehce řekne, ale hůře provede.

Dnes je Bafíčkovi 1 rok, česání sice dál nemiluje, ale moje ranami a boulemi tvrdě vykoupená trpělivost se vyplatila. Česání zvládáme obstojně, Bafíček jen bedlivě sleduje, kolik mu z kožíšku zase ubylo okrasy, ale nakonec dojdeme spokojenosti na obou stranách.

Moje rada všem chovatelům briardů zní nakonec stejně – česat, česat, česat ihned od psího miminka, jinak budete prožívat stejný „horor“ jako jsme prožívali my.

A víte, co obnáší „horor“ jít s takovým psím puberťákem na procházku, kde potkáváte spoustu lidí a psů? Ne? Tak jestli budete chtít, já vám povykládám i o tom. Ale až někdy příště.